Mé šachové srdce zemřelo.

9. června 2018 v 11:45 | Krolop Petr |  Šachy
Nejde to. Ani ten poslední článek jsem nedodělal. Samozřejmě, těžké hráčské fiasko, které jsem si v Dolní Němí musel zažít a prožít i to mělo na moji nedokončenou fotoreportáž veliký vliv a jistý podíl. Stárnu, cejtím se utahanej, zbytečnej a chybí mně to správné nadšení i jiskra.
Co se dá dělat ? Nejlépe nic, všechno už tu stejně bylo. Bohužel, člověk musí řešit věci a problémy méně zábavné a pěkné než ty šachové. Jenže, pro samotný vlastní a skutečný život o mnoho potřebnější.
Ubývající síly je tedy třeba šetřit. Nevím zatím, kdy napíšu na tento blog svůj úplně poslední článek. Ale to asi není nijak důležité.
Co je vlastně důležité, anebo alespoň nějak zábavné ?
Můj někdejší dobrý interneto-šachový přítel František Hlaváč ze Sokolova, též stárne a ač byl úžasným svérázem už před lety, řekl bych, že nadále stále a stále tak nějak svérázní.
Franta je též člověkem mnoha nevšedních nicků a věčným, neskutečným plničem mé majlové schránky:

Obvyklý nedělní výlet důchodce.


Tesco v Karlových Varech - Dvorech = svrab a nešťovice
Tak jsem tam byl včera poprvé a také naposled. Nic se mi nepodařilo koupit; drahé a u zeleniny a ovoci mi chyběl údaj o zemi původu. Prakticky nic neměli "organic". Koupil jsem tam 1 banán k okamžité svačině, ale dalo mi to práci koupit ho, aby byl co nejméně zkažený.
Tak jsem odjel zadarmo MHD "T" do Kauflandu nakoupit.
Nikde Ghee (přepuštěné máslo) neměli.

V pátek 24. 5. Dr. Ludmila Eleková hovořila i o cukrovce na adrese archívu:


Ona vždy prozradí, co průmyslu smrti (laici jej nazývají farmaceutickým) není po chuti. V jednom z dřívějších pořadů sdělila, že protitetanovku netřeba brát, pokud ke zranění má přístup vzduch, tetan nemá šanci. Pouze v minimu případů, kam nemůže vzduch, má tetan určitou šanci.

Když mi obvoďačka chtěla dát protitenavku, zeptal jsem se ji na složení. Když ho sestra konečně našla na krabičce injekce, stačilo přečíst pouze první položku, abych ji odmítl. Byl to hydrochlorid hliníku a já to odmítl slovy: děkuji, nepotřebuji ještě dementnět.

Franta Pomalý Šíp

Frantovi už ty šachy taky tolik nejdou, ale když nejde o život, tak vlastně nejde skoro o nic.
Přesto, trošku posmutněle vzpomínám na časy, kdy jsme se ještě setkávali na polském Kurniku a bojovali jsme spolu v nejednom těžkém turnaji či vzájemném zápase.

Kp.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Josef Doxanský Josef Doxanský | 13. června 2018 v 10:52 | Reagovat

Život máme jen jeden. Proto je dobré ho brát vážně až do konce!Jen málokomu je dopřáno skákat do dálky přes 8 metrů, málokdo se v něčem neustále zlepšuje. U každého člověka se střídají radostné chvíle s těmi, na které by nejraději zapomněl.Ale i pro docela maličký úspěch už stojí za to žít a pokoušet se ho, třeba ještě o něco menší zopakovat!

2 Josef Doxanský Josef Doxanský | 22. června 2018 v 7:28 | Reagovat

Na you.tube jsem se podíval na tři Talovy fantastické partie. Jsou neuvěřitelné, fantastické. V té poslední ( bleskové )partii ještě měsíc před svou smrtí zdeptal tehdejšího mistra světa Kasparova. Sice v lepší pozici Kasparov prohrál na čas a to dost výrazným rozdílem. Po partii Kasparov řekl, že sice počítá poměrně velmi rychle, ale Tal počítat nemusí, protože on to prostě vidí hned!Tal už není mezi živými, jeho partie jsou ale stále živé.Doporučuji ke shlédnutí i jeho partie se Smyslovem z turnaje kandidátů či partii s Fischerem, kde černými zcela svého soupeře zničil způsobem, který se vymyká lidskému chápání.....
A tak jsem si uvědomil, že nejen Tal prohání šachové figurkami své soupeře někde na nebesích, ale že zcela "zmizelo" i družstvo Hodonína, které kdysi vyhrálo krajský přebor s takovými legendami jako byl Košulič Květoslav, Králíček, ing.Švancer, dr.Hladký, ing.Kůřil Pavel, Vymyslický Jaroslav, Obropta František s manželkou a dalšími a ve kterém jsem "asistoval" na poslední deváté mužské šachovnici . Zmizelo do nenávratna i družstvo Šardic sedmdesátých let, které bezpečně vyhrávalo okresní přebory družstev, kdy pro soupeře byla postrachem jména Petula Miroslav, Šinogl František, Latík František, dva Františkové Kašpárci, Valčík Vojtěch a další.......

3 Pavel Solařík Pavel Solařík | 28. června 2018 v 9:16 | Reagovat

Bohužel, pane Doxanský, tyto jména už zavál prach a obávám se, že tak kvalitní hráči už k šachovnicím nezasednou... Tehdy byla totiž jiná doba a šach byl fenomén, dnes je to jenom jedna z mnoha aktivit pro mladé lidi, bohužel, už velmi okrajová...

4 Josef Doxanský Josef Doxanský | 1. července 2018 v 22:46 | Reagovat

Především to byla doba mládí a pak i věku středního a proto ji vidíme obvykle v těch nejkrásnějších barvách....
Panoval řád, pevná a podle mě i rozumná spravedlivá pravidla.
No a s těmi mladými - no nevím, ale byl jsem například v červnu na okresním přeboru žaků a žákyň v Ratíškovicích. Bylo jich tam poměrně hodně a dost z nich jsou už "hotoví" hráči s výbornou úrovní hry.
Jinak počet prvotřídních šachistů (mám na mysli ty, jejichž ELO se pohybuje zhruba od 1850 do 2050) je mnohem více než před třeba padesáti lety a hrají velmi dobře.
No a v té nejvyšší kategorie - velmistrovské - nastala vlastně jakási  exploze a to v podstatě na celém světě.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama